V pořadí druhé námi odjeté závody se jely v Bechyni na řece Lužnici. Eliška s Ivou už jedny sjezdy na podstatně těžší vodě měly za sebou a každá z nás najeté cenné kilometry :)

V sobotu brzo ráno jsme z Berouna vyrazili do Písku, kde jsme naložili píseckou squadru ve složení Kauč, Marek a Mates. Babička kluky řádně napakovala a jelikož se nikdo nestihl nasnídat, tak řízky přišly vhod. Proto bychom touto cestou chtěli babičce poděkovat - děkujeme :)) Na místo konání závodů jsme přijeli lehce po devátý hodině. Pak jsme si s holkama řekli strategii, kterou jsme zaslechli od Jany Lagnerový a která zněla první tři minuty makat, nejdelší úsek jet formou "desítek", no a do cíle naplno ze zbytku sil. Nevim, jestli se toho někdo držel, ale já jsem to teda nebyla :) Eliška startovala na novym sjezďáku, takže první záběry byly trochu nejistý, já standartně na svym TOPÉDU :) a Iva na půjčeném od Macášků. Po druhý jízdě jsme sjeli ještě asi tři kilometry po proudu k loděnici, kde proběhlo vyhlášení. Nechyběl samozřejmě ani Vildův halasný výkřik ROZTOKY, neb od prvního po třetí místo byla bedna obsazená jenom náma :) Tam jsme se ubytovali v sauně a pak šli do města, jak je u nás ostatně zvykem. Svou štaci jsme zakončili v Kameňákovi, kde se konala zábava. Asi tak deset minut nám trvalo, než jsme se usadili, protože všude byly trapně daný cedulky rezervováno... Zatímco jsme čekali na Vildu s Kaučem tak se zábava pomalu rozjížděla. Kapela hrála víceméně známý písničky, alespoň pro mě. Asi první hodinu hraní marně vyzívali lidi k tanci, ale jen co začali hrát slaďáky, tak se najednou objevil takovej chumel tulivejch - nechápu :) Každopádně jsme se přidali, protože jsme to tam chtěli pořádně rozparádit, což se nám povedlo. Všichni valili očiska a kroutili krčiskama :)) Kauč zapomněl na svoje vrzající kolena, který ještě před tim mazal opodeldokem a trsal jako za mlada :) Marek se ze začátku styděl nebo co, ale když ho Iva prohlásila za losera, hned byl v jednom kole. Nálada byla víc než veselá, s Kaučem jsme se klouzali po parketu jako správný rockeři a s Ivou budili pozdvižení našemi tanečními kreacemi :) Dovršením všeho byl můj výtlem když kapela na konci řekla jak se jmenuje. The Mňauks by rozesmálo každýho prostě :) Zabalili jsme to okolo druhé ranní a absolvovali cestu zpátky k loděnici. Eliška jevila známky nevolnosti, tak se s ní Iva šla ještě trochu projít :)

Nedělní ráno bylo kupodivu uplně v pohodě. Zabalili jsme si všechny věci a jeli na start. V neděli byla podstatně větší zima než v sobotu, takže jsme vytáhli kožichy a dlouhý kaťata. U loděnice se po dojetí druhých jízd všech závodníků konalo opět vyhlášení. Pak už jsme jenom naložili lodě a bagáš a jeli domu. Jelikož jsme měli velký hlad zastavili jsme se v jednom motórestu. Už jenom to, co měli puštěný v televizi svědčilo o tom, že to jsou nějací nímandi :) Vilda si chtěl dát česknekovou polívku, ale paní odvětila, že není česnek. Eliška si chtěla dát borůvkový knedlíky, ale to zas něměli borůvky. Já bych si bývala dala rizoto, ale to by museli mít rýži :)) No jako kdyby se s těma jídlama měli teprve dělat. Stačilo říct, nemáme! Ivunka si dala těstoviny a předvedla nám sumce :)) Moc dlouho jsme se tam zbytečně nezdržovali, naskákali do tranďáka a jeli. Další zastávkou byly Hořovice, neb jsme přišli navštívit klan Hegerů. Doma byl jen Kryštof a táta. Docela nás zaujal ten jejich spojovací aparát mezi garáží, nebo co to bylo, a domem :) Kryštof docela koukal, že už jsme byli na závodech, protože on je ještě v zimním spánku. Taky jsme z něj nic kloudnýho nevytáhli, jelikož ho postihla demence z playstationu :)) Pak jsme se přátelsky poplácali po zádech, zamávali si kapesníčkama a potřásli pařátama :)

Shodli jsme se, že závody to byly vydařený a že sobotní mejdan byl super začátek do nový sezóny. Konec sezóny završíme opět tam :)

bĚtuLe zkeBUle